Dneska pár rad pro celou širokou veřejnost a to jak se starat o vás počítač, aby co nejdéle vydržel.
Rady jak udržovat váš fyzický stav počítače (péče o hardware)
1) Záleží hodně na prašnosti. Pokud moc doma nevysáváte, doporučuji jednou za 3 měsíce až jednou za 6 měsíců počítač vysát. Lidé se mě ptají, jestli tím počítač nepoškodí, jestli náhodou statická elektřina z vysavače nezničí součástky počítače. Osobně jsem se s tím nikdy nesetkal. Rozhodně doporučuji vysávat počítač jen tehdy, když je vypnutý a pro jistotu i odpojte napájecí kabeláž, když už budete počítač vysávat. Nejvíce prachu je na dně počítačové skříně (často se setkávám i s chuchvalcemi prachu, velkými jako pěst, když mi někdo donese porouchaný počítač). Tak velké chuchvalce prachu buď můžete vysát, nebo je prostě posbírejte a třeba je spláchněte do záchodu, nebo opatrně vyhoďte do koše (pozor, koš musí být uzavřený, ať se vám ten prach neuvolňuje a nešíří dál!). Pokud máte grafickou kartu s větrákem umístěným ze spodu grafické karty (většina grafických karet to tak má), s největší pravděpodobností kdykoliv otevřete skříň, vaše grafika bude pravděpodobně ucpaná od prachu. Setkávám se s případy, kdy mi v létě někdo donese „porouchaný“ počítač a já musím oznámit majiteli špatnou zprávu, že se mu uvařila grafická karta, právě kvůli prachu. Pokud se s tím nechcete moc otravovat, tak vysátí přenechte odborníkovi. Nebo vezměte vysavač do ruky. Větráček si přidržte prstem, aby se zbytečně neroztáčel a na 30 vteřin přiložte hubici vysavače. Další místo v počítači, které je lapačem prachu je chladič procesoru (obvykle hliníkový blok se žebrováním). Tam odborníci doporučují vpustit stlačený vzduch v plechovce. Já to nedělám, protože to jenom rozvíří prach v místnosti, v tom lepším případě prach vdechne uživatel, který právě čištění provádí. Nejnáchylnější na prach je počítačový zdroj. To je právě to místo, kam zapojujete napájecí kabel ze zásuvky. Zdroj NIKDY NEROZŠROUBUJTE, NEOTVÍREJTE! Stačí pouze přiložit vysavač ke všem otvorům zdroje a vysát prach, který vysát lze na maximální výkon vysavače. Nejčastěji shoří počítač právě kvůli špatně chlazenému zdroji, nebo právě kvůli prachu ve zdroji. To může také zavinit požár! Kdykoliv se vám zapráší vnitřek počítače, většinou u počítačů řekněme od roku 2005 se počítač při přehřátí vypne. Ovšem s výjimkou počítačového zdroje, kde k požáru opravdu může dojít kvůli extrémně zaprášenému prostředí a nedoporučuji to brát na lehkou váhu. Další místo, které projeďte vysavačem je okolí pevných disků a mechanik. Tam se obvykle nahromadí vrstvička prachu, na základě jejíž tloušťky lze i určit, jak dlouho počítač předtím nebyl vysáván.
2) Jak na čištění větráků počítače?
Větráky počítače doporučuji čistit lehce navlhčenou hubkou, nebo papírovými kapesníčky. Nejlepší je lehce vlhká hubka. Rozhodně se nesmí jednat o hubku, ze které po zmáčknutí kape nebo teče voda. Musí to být opravdu jen lehce navlhčená hubka, díky které můžete vyčistit lopatky vetráků.
3) Nepoužívejte prachové filtry na větráky, pokud je nebudete měnit/čistit!
4) To že váš počítač už opravdu potřebuje vyčistit poznáte jednoduše podle provozních teplot počítače. Pokud váš počítač má teploty okolo 30 až 50°C vklidu a maximálně 65°C při zátěži, tak lze počítač považovat za běžně zaprášený. Pokud však teploty při zátěži šplhají k 70 a 80°C, nebo se počítač dokonce při zátěži vypíná, určitě zvažte otevření počítače. Problémem může být buď ucpání chladičů prachem, nebo zaschlé teplovodivé pasty mezi čipy počítače a chladiči. K určením teplot doporučím na Windows třeba hojně používaný program speedfan, na linuxu lm sensors a na Macu jakoukoliv aplikaci z app storu, nebo třeba temperature monitor. Pokud se nechcete otravovat s instalací programů na měření teplot, tak povím jednoduché pravidlo. Prvně se dotkněte třeba radiátoru nebo zemnícího kolíku na zásuvce (nesmíte mít vlhké či mokré ruce!), tím se uzemníte od statické elektřiny a potom se za provozu dotkněte prstem pasivu chladiče procesoru, grafické karty a chipsetu. Pokud na nich udržíte prst při náročném provozu či zátěži alespoň 3 až 5 vteřin a nespálíte se, můžete považovat počítač za dobře chlazený.
5) Pokud se váš počítač nepřehřívá, regulujte otáčky větráků! Čím nižší otáčky ventilátorů, tím menší je tlak, tím méně prachu se do počítače za určitou dobu natáhne. Taky je dobré vysávat okolí počítače a počítač mít na nějaké podložce, aby se zamezilo nasávání co největšího množství prachu. Určitě je dobré mít v počítači všechny PCI zadní pláty zašroubované. Čím níže k zemi počítače, tím je lepší mít všechny pláty zaplátované a zašroubované, aby nevznikali u země centimetrové a větší škvíry, kterými se může do počítače dostat prach. Naopak je vhodné mít dobrý průchod vzduchu čím výše v počítači, protože teplo stoupá směrem vzhůru a tudíž musí mít kam unikat.
Softwarové čištění počítače
1) Pokud máte Windows (linuxáci teď prominou), doporučím vám programy na čištění registrů a přebytečných dočasných souborů systému, jako je třeba ccleaner. Čištění tímto programem doporučuji v závislosti na používání počítače. Pokud počítač používáte třeba 4 hodiny denně, můžete čištění provádět dle potřeby buď alespoň 1x týdně, nebo 1x měsíčně.
2) Pevné disky s nainstalovaným operačním systém Windows, které se používají denně, se fragmentují. Proto je nutné disky defragmentovat. Co je to defragmentace poví tento odkaz. Windows mají v sobě program na defragmentaci, osobně mám ale dobré zkušenosti s programem defraggler.
3) S programy se vám instalují různé toolbary a nepotřebné lišty. Pokud je nepoužíváte, odinstalujte je. Umí to třeba i výše zmíněný ccleaner.
4) V závislosti na tom, jak počítač používáte doporučují alespoň jednou za rok, nejpozději jednou za 2 roky nechat operační systém (Windows/Linux/MacOS) přeinstalovat. Sami se budete divit, jak se počítač zrychlí, protože starý systém obvykle už je tak „zahlcený“ různými nepotřebnými programy, zpomalený, nebo někdy i zavirovaný, že ke zrychlení počítače a snížení jeho zátěže pomůže pouhá reinstalace systému. Reinstalaci doporučuji zpravidla u počítačů, kterým trvá náběh do systému od jeho zapnutí déle než 5 až 7 minut. Počítače s náběhem do systému zhruba do 3 minut od zapnutí počítače lze považovat za provozuschopné. Záleží taky na pocitu uživatele. Pokud se vám počítač zdá celkově zpomalený a pamatujete si, že „býval“ rychlejší, tak se reinstalace nebojte.
Prodlužte život počítače jeho vhodným umístěním!
Pokud máte notebook a chcete ho do postele, kupte si podložku pod notebook. Tohle je nejčastější problém žen. Vezmou si notebook do postele, ale notebook strašně trpí. Nejen prašností, ale i tím, že když si dáte notebook do peřin, ucpete tím defakto větrací otvory a notebook se v tu ranu začíná přehřívat a trpí tím. Proto si kupte jakoukoliv podložku. Pokud už nemáte žádnou podložku, ženám doporučím, ať si vezmou klidně z kuchyně nějaké prkýnko na krájení pod notebook do postele, když už nic. Upozorňuji, že to není zrovna hygienické, protože notebook je plný bakterií, ale šetříte tak jeho zdraví. Já si k tomu koupil tuhle podložku pod notebook z Ikei . Je levná a jednoduše plní svůj účel. Mužům, kteří chtějí mít notebook na klíně možná doporučím raději tuhle podložku, která je sice dražší ale pohodlnější a má i kapsičku. Předchozí levnější podložka s notebookem na klíně není tak na klíně pohodlná a sálá teplo. Prodávají se i podložky s větráky, což bych doporučil spíš majitelům opravdu špatně chlazených notebooků, nebo herních notebooků při hraní náročných her, kdy notebook sálá mnohem více tepla, než běžný notebook.
U velkých počítačů rozhodně nedoporučuji dávat počítač blízko topení a alespoň metr, nebo metr a půl od postele kde spíte, což považuji za minimální bezpečnou vzdálenost, kterou je dobré udržovat od počítače, ze kterého se uvolňují zpomalovače hoření a zachycovaný prach. Nejlepší je umístit počítač tam, kde není radiátor, nesvítí tam slunce a nejideálnějším místem jsou zdi, které jsou chladnější, než kterékoliv jiné. V rodinných domech typicky okrajové zdi, které nesousedí s jinými místnosti, co nejdál od komína, co nejdál od radiátorů, co nejdál od zdrojů vlhkosti. Jako uživatel jsem měl několikrát počítač na stole i pod stolem. Pokud máte světlejší počítač a chcete ho mít na stole, můžete takto využít počítač jako clonu pro váš monitor proti slunci jeho vhodným umístěním u monitoru. Pokud máte černý nebo zkrátka tmavý počítač a chcete ho využít jako clony k monitoru kvůli slunci, počítejte s vyššími teplotami počítačové skříně. Já osobně mám teď počítač pod stolem u zdi, která nesousedí s jiným pokojem, kde je chladno. Má to 2 výhody. Počítač se lépe chladí a za druhé to tak částečně ohřívá zeď, takže odpadní teplo, které jde z počítače mi pomáhá opravdu trošičku přitápět zeď, která je v zimě studená právě proto, že nesousedí s jinou místností, ale že se jedná o okrajovou místnost v domě. Samozřejmě s nižšími teplotami šetřím i ventilátory, protože se nemusí otáčet kvůli nízkým teplotám tak rychle, což šetří jejich ložiska.
Prodlužte život počítače jeho správným nastavením!
Tohle doporučuji přenechat odborníkovi. Jedná se o nastavení BIOSu počítače. Odborník Vám povypíná vše nepotřebné. Takže vašemu počítači klesne trochu i jeho spotřeba, což ocení vaše peněženka. Dále si nechte od odborníka nastavit, aby počítač při nečinnosti NEvypínal pevné disky. To co pevným diskům škodí paradoxně není jejich provoz, ale neustálé kolísání jejich teplot. Proto je vhodné nechat pevné disky běžet celou dobu používání počítače a nevypínat je při nečinnosti 20 minut apod. Režimy spánku a hibernace počítače jsou otázkou pro diskusní fóra. Já za sebe kvůli práci třeba notebook většinu času nevypínám, ale jen uspávám, abych mohl při přenesení notebooku ihned zase začít pracovat (pozor, spotřebovává to nepatrně baterii!). Pokud mám vypnout notebook na dobu delší než 4 hodiny (třeba přes noc), ale nechce se mi ukládat rozdělaná práce, tak notebook dám do hibernace (uspání na disk), kdy se mi obsah paměti uloží na disk, notebook se vypne a až notebook zapnu, náběh trvá sice déle, ale začnu ráno tam, kde jsem večer skončil a nežere to baterii. Ale i přesto doporučuji notebook alespoň 1x za měsíc vypnout a zapnout normálně. To stejné u notebooku doporučuji u baterie. Alespoň 1x za měsíc baterii vybít na 0 až 5% kapacity a zase na plno nabít. Také doporučuji nastavit si automatické režimy spánku a uspávání, nebo naplánovat automatické aktualizace tehdy, kdy u počítače nejste (třeba kolem oběda), nebo pokud vám běží počítač přes noc. Znám spoustu lidí, kteří své počítače nikdy neaktualizují a chápu jejich důvody a obavy. Pokud však doporučuji něco aktualizovat, tak jsou to ovladače grafických karet u herních počítačů a herních notebooků. Tím obvykle nepatrně zvýšíte výkon právě správným nastavením novější verze ovladačů.
Tento článek je určen pro začínající až mírně pokročilé uživatele. Nejedná se o návod, jedná se pouze o souhrn mých názorů a doporučení včetně některých zásad, kterých se držím. Díky těmto zásadám mi žádný můj vlastní počítač nikdy neshořel, nikdy se nezničil, nebo nespálil kvůli neudržovanému stavu. Samozřejmě velký vliv na kvalitní provoz počítače má taky vhodná volba kvalitních součástek. Třeba počítačové zdroje kupuji vždy se specifikací minimálně 80 plus bronze (s cenami okolo 1500 korun a výše) a poslední dobou již kupuji počítačové zdroje s certifikací 80plus gold. Pokud je nějaká součástka skutečně důležitá v počítači, je to právě počítačový zdroj a kvalitní základní deska. Všechny ostatní součástky lze snadno dokoupit, vyměnit, ale pokud ušetříte na základní desce, může se Vám to právě vymstít zejména na problémech s provozem, nestabilitou, nebo předčasným ukončením životnosti počítače. Pokud Vám bude nabízet někdo nový počítač za cenu pod 8 tisíc, pravděpodobně na takovém počítači bude ušetřeno na zdroji a základní desce. Počítač z druhé ruky v podobné cenové výši může mít v sobě součástky, které před několika lety patřily mezi lepší nadprůměr, až špičku. Čím kvalitnější počítač z kvalitnějších součástek koupíte, tím menší problémy při jeho provozu a péči budete mít.