Zdravím Vás, přátelé,

z OpenAlt/LinuxAlt konference jsem se vracel nabitý poznatky a novými informacemi, které jsem poztrácel nebo nestihl pozískávat během roku.

Když jsem si potom ověřoval tyto informace, tak to bylo velmi zajímavé. Na serverech jsem s linuxem velmi spokojený a v podstatě cokoliv lze, tak se snažím cpát na linuxové servery. Situace je mnohem jiná na desktopu a já to začínám chápat. Na notebooku s linuxem není problém, pakliže neřešíte připojení 2 externích monitorů. Navíc od posledně jsem si všiml, že třeba na ZorinOS fungují defaultně veškeré applety na síť, wifina je detekována, téměř až na grafickou kartu nemusím řešit ovladače. Jsem velmi mile překvapen a nejvíce mě překvapuje, jak snadno a rychle lze nainstalovat tiskárny od Epsonu a Xeroxu i HP a to dokonce z grafického rozhraní, což je přesně to, co uživatel chtěl.

Na desktopu s linuxem rovněž nemám žádný problém, pakliže neřešíte připojení 3 monitorů a drivery na grafiku. To potom teprve začíná ten správný problém a výzva v jednom. Xrandr mi neumožňuje u druhého hd monitoru nastavit rozlišení vyšší než 1024×768, detekuje ho jako neznámý displej. Ale já jsem přece pokorný člověk, takže mám pochopení. Problém nastává tehdy, když jeden HD monitor mám na výšku a druhý na šířku. Ale já jsem přece pokorný člověk, takže se to snažím řešit. Bohužel jsem to však nevyřešil a mám chuť to vzdát. S open-source drivery mi alespoň funguje levý HD displej na výšku v rozlišení 1050×1680, pravý HD display na šířku ovšem maximálně 1024×768. Když přepnu na notebooku s těmito 2 displeji na nvidia drivery verze 331, nastávají problémy, že se modlím, aby se mi to nerozsypalo celé.

Co mi však vadí nejvíc je strašná zmatkovitost nastavení grafiky a rozlišení monitorů. To, že to GUI pro nastavení polohy monitorů nemá moc možností, na to už jsem si posledních pár let zvykl, co mě však neskutečně štve je to, že ještě dnes musí běžný uživatel lozit do terminálu a řešit si takovou základní věc několik dní sám. Jasně, linux je open-source, je zdarma, je škálovatelný a výhodami bych mohl zaplácat zbytek článku, ale co mi fakt vadí jsou tyto základy. To bych byl raději, kdyby si uživatel při prvním připojení monitoru mohl třeba ručně nastavit – pusť tam tohle a tohle rozlišení, klikneme na vyzkoušet, pokud  vše proběhne OK, nastavení se uloží, zapíše do xorg.conf a jedeme dál.

Popravdě jsem po nějakém rozumnějším hledání nenašel, kam se ukládá nastavení rozlišení defaultních driverů, protože xorg.conf mám prázdný a u xranderu jsem nenašel nějaký konfigurák přímo v etc, který bych mohl editnout a rozlišení tam dodat.

To ovšem není ten hlavní problém, po pár dnech bych na to asi přišel, to co mě však vadí nejvíc je nemožnost takový ZorinOS 9 nebo Mint 17 nainstalovat na Intel Atom desku foxconn d51s. Bez GUI to samozřejmě jde OK. S GUI vám to prostě nenaběhne a můžete si dělat co chcete. Jinými slovy – ono to naběhne, ale jediné co vidíte je pravý horní panel s hodinami. Nic víc prostě nenaloadne ani když nainstalujete drivery od intelu. RAM a minimální hw požadavky splňuji, když jsem se snažil editovat rozlišení v xranderu, psalo mi to „Can’t open display“, po zdlouhavém googlení jsem pochopil, že mám vypnout lightdm a zkusit znovu. Stále stejná hláška, nemožnost editovat rozlišení někde ručně a já opravdu nemám čas ztrácet čas několik dní nad linuxem, abych zjistil, kde je problém.

Ať to na závěr shrnu. Na servery je linux moje spása, vše co od toho chceme, to funguje a funguje to set sakra dobře! Na desktopu, pokud máte mainstreamový stroj, na který naleznete většinu ovladačů, tak jste taky v pohodě s jedním monitorem. Z fungování tiskáren jsem opravdu nadšen a vzpomeňme si na doby, kdy nainstalovat tiskárnu = 2 až 4 dny hledáním ovladačů a zjišťováním proč to nejde. Sám jsem si zažil svá muka s netisknoucí tiskárnou Canon MP 540 na Debianu Wheezy a to není tak dávno. (problémy s tiskem mám občas dodnes, jednou tiskárna tiskne, podruhé ne. ).

Pokud ale chcete po linuxu nemainstreamové věci, začínáte mít problém a musíte si cokoliv chcete, bohužel nastavit sami a řešit to s někým dlouhé dny a týdny na fórech a takhle já prostě nemohu fungovat.

Takže pokud se budeme bavit na desktopu, asi pochopím, že pokud uživatel třeba chce hrát hry, že budu tajně fandit steamOS a jakékoliv odnoži blbuntu, aby tam jednoho dne šly mainstreamové hry, což by znamenalo velký nárůst oblíbenosti. Ale do té doby se musí linux vypořádat právě s problémy typu „Jak připojím 6 monitorů, z toho 4 na výšku a 2 na šířku?“ „Jak připojím a funguji tiskárny od Canonu tak, aby mě tiskly pokaždé a ne jen když se jim to líbí a pak abych zbytek dne procházel logy, proč to netiskne“ a Ovladače, bluetooth a lepší integrace neopen-source věcí takovým způsobem, aby to umožňovaly obě licence, ale současně, aby uživatel nemusel progooglit a probdět noci nad nějakým nefunkčním nastavením, co se snaží rozběhat. Fakt by bylo super, kdyby byl v linuxu nějaký automatizovaný skript pro integraci čehokoliv (který by byl open-source) ale umožnil by integraci nějaké nesvobodné věci zcela automaticky pro uživatele. To by bylo asi nejgeniálnější.

A na závěr mi dovolte prohlášení – na ten můj domácí datastore, co jsem instaloval teď v sobotu, jsem měl dát raději buď Centos, nebo Arch linux. Chtěl jsem zkrátka pracovní mašinku, která umožní jít uživateli na internet, ale taky umožní v cronu zálohovat nějaká data ze serveru, umožnit na to ssh přístup a spoustu balíčků (než bych na tom atomu něco skompiloval, měli bychom dalšího prezidenta), aby to byla nějaká LTS distribuce (což mi třeba na debianu vadí) a chci tam mít novější balíčky, než na debianu (ikdyž nebudou úplně stable, což jsem schopen akceptovat, když to není jen datastore, ale i běžný kancelářský stroj na internet). Vcelku se mi líbil ZorinOS, který mi vychvalovali na afterparty OpenAltu. Na netu se dočtete, že je to defakto slabší konkurence Mintu, bohužel ani s jedním se ta základní deska moc dobře v defaultu nepoprala, takže jsem tam vrazil „pitomé“ Lubuntu 14.04 LTS. V podstatě to umí vše co bych od toho potřeboval a dokonce pro toho uživatele, který si k tomu sedne, nebude problém zajít na internet, což byl účel. A neblbne mi tam GUI, ani žádné problémy s rozlišením, vše v defaultu bez problémů nabootuje.

No a jinak vše asi při starém. OpenAlt mi připadl letos jako vykradený LinuxDays, ovšem s o hodně slabší návštěvností, než minulý rok. MInulý rok natřískáno, letos slabo, slabo, slabo. Ovšem ohromně fandím VPSfree.cz, s těmi jsem si tam velmi dobře pokecal o ZFS a linux kontejnerech a openVZ. Takhle geniálním způsobem jsem ještě žádnou jinou architekturu neviděl a musím uznat, že jim to funguje na výbornou. Líbí se mi, že šli cestou nekonvečních technologií. Vzali mašiny od supermicro, na ZFS si poskládali 3x raid1 po 2 discích, takže celkem 6 disků, nad těmito 3xZFS raidy udělali Jbod a takhle to má každá mašina. Virtuálky se jim zálohují na jedno centrální úložiště namísto aby všechna data ukládali na každé úložiště a když by se stalo to nejhorší, tak přijdou maximálně o 1 den záloh. Teď jim to ještě zálohuje dlouho, téměř celý jeden den. Říkali, že až budou používat ZFS send-receive, budou zálohovat fakt za zlomky času a hlavně veškeré zálohy virtuálních strojů budou konzistentní a to je opravdová bomba. V současnosti jim jeden stroj se dvěma 6jádrovými intely s hyperthreadingem zvládnou utáhnout 300 až 400 kontejnerů a to musím uznat, že je tak efektivní, jako jsem nikdy neviděl a to mě velmi inspirovalo třeba na mém hlavním stroji na páteři přejít z KVM na LXC kontejnery, protože používám defakto jednu a tu stejnou distribuci očesanou na kost. Zvládnu tak uspokojit více výkonu za menší režii. Minulý rok LXC prý ještě nebyly tak vychytané, jako letos, takže za mě se těším na LXC. I seznam.cz ze svých 7000 serverů používá 22% z nich pro LXC containery.