Po mém posledním přistáním letadla ze Skotského Edinburghu do Slovenské Bratislavy jsem se musel zamyslet nad bezpečností letání v budoucnu a nad tím, jak málo stačí k tomu, aby došlo ke katastrofě.
Čím rychleji letíte/jedete, tím delší dráhu a prostor či deformační zónu potřebujete k tomu, abyste zastavili bez poškození vašeho organismu, tedy aby nedošlo k nehodě/ztrátě na životech.
Vzhledem k přibývajícímu počtu letadel, nízkonákladových leteckých společností a tendencí letadel přibývat na nebi je zvláštní, jak se řeší pouze zodolňování konstrukcí a spolehlivostí letadel, nikoliv však řešení bezpečnosti při jejich pádu.
Zatímco většinu dopravních nehod v automobilu máte šanci přežít, z některých dokonce odkráčíte po vlastních nohou, potom co se vyškrábete ze zdemolovaného vozu, u letadel je spíše výjimkou, když pasažéři, nebo vůbec někdo přežije pád letadla.
Samozřejmě gravitace působí, fyzika je neúprosná. Pád letadla ikdyby byl pouze v rychlostech okolo 150 – 180 kilometrů, již se jedná o přetížení vyvíjené na organismus člověka, které je zcela zničující a životu nebezpečná.
Zatímco u automobilu se bezpečnost zlepšila natolik, že vozidlo vstřebá téměř většinu síly nárazu a pasažéři uvnitř již pocitují spíše jen zanedbatelnou část, díky čemuž přežijí, u letadel nic takového neexistuje a nikdo to ani nevymyslel. Zajímavé však je, že s každou novou a novou generací automobilů přibývá nejen spousta bezpečnostních prvků, ale i váha automobilů a to je problém, který řeší letecké společnosti nejvíc – váha letadla. Čím těžší letadlo je, tím je potřeba více energie k tomu, aby vzlétlo a aby se vůbec udrželo ve vzduchu. Problém je, že energie něco stojí a jakékoliv další navýšení váhy letadla za úkolem zvýšení bezpečnosti cestujících, by se promítla na ceně.
Než se zvýší bezpečnost létání, respektive bezpečnost při pádu letadla, je nutné prvně změnit koncept létání tím, že se přejde na jiné druhy pohonných hmot, které nebudou omezeny jejich množstvím, ani náklady pro jejich získání. Až teprve tehdy bude možné vyrobit dostatečně těžká a velká letadla, která by mohla absorbovat dostatek síly nárazu a při pádu zcela ochránit cestující před zraněním, či smrtí. Do té doby bude se vzrůstajícím počtem letadel ve vzduchu přibývat samozřejmě i leteckých katastrof. To samozřejmě taky souvisí s vynálezem nových, pevnějších, lehčích, pružnějších a odolnějších materiálů, ze kterého se budou letadla, či budoucnu kosmické lodě vyrábět.
Tam kde nyní hovoříme o největším luxusu při létání, bude v budoucnu naprosto normální, že letadla budou ze začátku spíš krátce křižovat stav beztíže kvůli nižšímu odporu a rychlejšímu přistání třeba na opačné konci zeměkoule. A normální v budoucnu naopak bude to nejluxusnější létání, jaké si dnes můžeme představit. Dnešní cestování v letadlech jak je známe bude pro budoucí generace spíš vtipné připomenutí, v jak primitivních podmínkách napříč rizikům, jaká to obnáší, jsme ochotni nejen létat, ale dokonce i za to platit.
Takže ohledně bezpečnosti letadel to vidím co se příštích 50 – 150 let týče asi takto. Prvně se vyvine efektivnější pohon, pak efektivnější způsob létání a nakonec až budeme technologicky natolik vyspělí, že budeme schopni bez problémů a bez jakékoliv nutné údržby a znečištění životního prostředí udržet letadlo bez hnutí 24 hodin, 7 dní v týdnu 365 dnů v roce ve vzduchu, pak bude způsob létání natolik efektivní, že si budeme moci dovolit zvýšit bezpečnost létání a to natolik, že ikdyž letadlo spadne, nebo dojde k nějaké kolizi, i přes totální likvidaci letadla bude posádka bez problémů ochráněna před jakýmkoliv zraněním ať už předvídanou evakuací, kterou bude řešit automatický systém, nebo nějakým aktivním prvkem, který zajistí, že v případě nárazu bude pohlcen nebo přesměrován veškerý náraz kolem pasažérů tak, aby na ně nepůsobilo životu nebezpečné přetížení, či jakékoliv jiné vlivy, které mohou ukončit lidský život.
Jakmile bude lidstvo takto daleko, tak bych se docela rád narodil a prožil celý život znovu, protože spousta věcí bude jistě jednodušší, ačkoliv však bude lidský život delší, bude i delší každá část lidského života, včetně studia, pracovního života a lidstvo bude pravděpodobně řešit naprosto jiné problémy, než řeší dnes, pokud se do té doby samo nezničí, což by byla vcelku škoda. 😉 .