So. Pro 21st, 2024

Přišlo léto a protože každého půl roku reinstaluji svůj notebook v rámci příprav na další půlrok, rozhodl jsem se mu věnovat zvláštní péči…

Tento víkend jsem tahal z notebooku data ( po 100mbps síti byla záloha dat časové utrpení). Pak jsem během pár minut přepsal zálohu Windows 7 od Lenova a protože mám porozdělovaný disk na několik diskových oddílů, přemýšlel jsem, který Linux bude nejlepší pro moje Lenovo Thinkpad Edge 11″ (s Athlonem  Neo II K325 a ATI Radeonem HD 4225).

Debian mám na desktopu a co se týče prohlížečů, odezvy, rychlosti – KATASTROFA. Debian je dobrý fakt jen na servery, nebo nemám energii ani čas a trpělivost se nastavovat a se vším milionkrát kompilovat a řešit jednu chybovou hláškou za druhou. Gnome v podání debianu squeeze, fakt není o co stát ani závidět. Flash se šíleně seká. ASi nikoho nenapadlo, že tento operační systém budou používat lidi. (a protože do množiny lidé patří i nerdi a nadšenci, kteří si kdejaký balíček a kravinu musí sami kompilovat aby to bylo optimální, tak to se na mě nezlobte, ale na tohle fakt nejsem a nemám na to čas. Já potřebuji od linuxu abych k němu přišel a měl OS na kterém lze pracovat. Hry bohužel musím oželit.)

Debiane – SBOHEM!

Na notebooku jsem měl předtím Mint Linux. Kamarád mi ho doporučil, že je to „lepší“ náhrada za Ubuntu. Ubuntu, též přezdívané blbuntu, protože na něm mnoho lidí začíná mě odradilo od té doby, co jsem se snažil trošku urychlit náběh OS a trošku tak nějak urychlit provoz tak přeplácaného systému, kde je 99% toho co nechcete a jen 1% aplikací, které fakt chcete mít předinstalované. Paradoxně 99% zbylých aplikací, které chcete pak sháníte po repozitářích a protože tam jsou staré verze k ničemu, tak se s tím stahujete a sháníte ručně po googlu. To bych však ubuntu i odpustil. S ubuntu jsem skončil v okamžiku, kdy jsem dal apt-get autoremove názevNějakéNepotřebnéKnihovny (už si ji nepamatuji) a protože mám zlozvyk dávat přepínač -y, který automaticky odkýve odinstalaci, se zlou jsem se potácel…Za 10 minut mé nepozornosti jsem …odinstaloval ubuntu…To co mi zbylo potom byl v podstatě Ubuntu bez …no zkrátka něco jako když vezmete ubuntu server, ale ještě ho očešete o všechno co měl, takže vám zbude prakticky jen jádro a kopec souborů, které se vám válí po disku…Sbohem.

No a protože se neustále motám kolem debianích distribucích, nejen proto, že mi připadne jejich komunita asi největší, a taky že všude na serverech používám debiany, tak je takovým zvláštním zvykem mít k dispozici i debianí distribuce doma.

Bavil jsem se s kamarádem ze serveru, je to tak měsíc. Co jsme řešili vzdálenou správu KVM (kernel-based Virtual Machine). Já na debianu, on na Lubuntu. On instaloval virt-manager přes apt-get, já dělal to samé. On to nainstaloval bez problémů, mě vyhazovala chyby instalace, po spuštění mi blbnul GTK a další blbosti ohledně GUI a dalších knihoven, které v lubuntu už byly od nainstalování (protože někoho napadlo, že když si nainstalujete Lubuntu na desktop, budete ho chtít taky používat narozdíl od debianu). Takže zatímco kamarád vesele ovládal KVM, já byl jen pro smích, protože jsem neustále lozil po googlu, googlil naprosto dementní hlášky, co mi vyhazoval virt-manager a sháněl potřebné knihovny a ještě jejich správné verze k virt-manageru, který jsem nakonec musel hledat nejnovější zdrojové kódy, abych si to nakonec skompiloval. Takže kdybych měl nějaký archlinux, nebo gentoo a kompiloval bych si to tak jako tak, dopadl bych možná úplně stejně, nebo možná lépe, než na debianu, kde vše vypadá, jak super to funguje, ale až dojde na lámání chleba, tak nefunguje nic, všechno si vymyslí milion důvodů proč to nejde spustit, protože chybí nějaká stupidní knihovna, o které jste v životě ani neslyšeli, natož aby jste věděli kde a jak ji máte sehnat, protože se nenachází ani v repozitářích.

Nakonec mi došlo, že je naprosto jedno jaký linux máte….na serveru…Ale na desktopu chcete mít OS, který spustíte, nezaviruje se vám, pohodlně se na něm pracuje, nevypadá to tak stupidně Applovský jako UNITY na posledních verzích ubuntu (taky skvělá věc, která funguje asi tak jako hlasové vytáčení v Mercedesu Benz CLK 55, kde dáte volat manželku a místo toho to začne vytáčet možná tak tchýni). Dále se tam nesmí totálně sekat flash player (je mi jedno jaký flash player tu bude, ať je tu klidně adobe, nebo ať je tu nějaký selteco nebo nějaký open source, obyčejný flash. Mě totiž nezajímá, jakou nálepku bude mít flash při spouštění nějakého videa na youtube, já chci aby se mi nesekalo video jako na všech ubuntu a debianích distribucích, které jsem kdy poznal). A poslední důležitá vlastnost – nesmí to loadovat půl roku, aby mi jeden náběh do systému nesežral polovinu baterie notebooku a pak jako ve správném Mint Linuxu nefungovalo připojení sluchátek ke zvukové kartě. A je pak opravdu smutné, když se na distribuci vykašlete jen kvůli takové hovadině, jako je zastrčení sluchátek do portu na sluchátka ve zvukovce a zvuk hraje stále z notebookových reproduktorů bez automatického switchnutí na sluchátka. Sorry, je to tak, jsem lenoch tu strávit týdny hledáním po googlu, proč mi nefunguje taková základní věc, jako zastrčení sluchátek do portu na sluchátka a vypnutí reproduktorů notebooku v okamžiku připojení sluchátek. Ale já jsem uživatel, mě nezajímá, že bych si musel překompilovat ovladače – já chci operační systém ktery i funguje… No a posledním problémem je vždy diskutovaným problémem na linuxu – WIFI. Na Mintu mi wifi fungovala (tuším….) na Lubuntu bude fungovat taky, ačkoliv mi to hlásí, že je zakázána a přes tlačítka FN + F9, čímž zapínám wifi bych ji měl povolit. Nefunguje. Jsem však ochoten řešit tu ovladače na wifinu, než se trápit s pomalým flashem, se sekajícím se prohlížečem, s debilním nastavení zvukové karty a s hledáním milionu knihoven.

Lubuntu je očesané Ubuntu, které má se současným Ubuntu společného asi tolik, co já se svou sestrou. Geneticky jsou to oboje dvoje Ubuntu. Realita je však taková, že každý z nich je naprosto odlišný. A zatímco na Ubuntu narazím na milion problémů, na Lubuntu jsou buď vyřešeny, nebo je to rychlejší… (což je vlastně jeden z těch milionu problémů.). Lubuntu znamená Ubuntu for Low performance PC. Tento Lubuntu vám žere méně RAM než UBUNTU, žere vám i méně procesoru než UBUNTU, má přehlednější rozhraní a jediné hlavní menu není obří vyhledávání, kde místo 2 kliknutí napíšete vaši vytouženou aplikaci a nemusíte čekat do silvestra, až se vám ubuntu uráčí aplikaci najít, na kterou by jste jinak během 1 vteřiny kliknuli přes hlavní menu. Chápu ale, že tohle je můj psychický problém s Ubuntu od zavedení Unity a ANO, chápu že si můžu GUI přeinstalovávat. Ale proč si přeinstalovávat a najednou brát cizí distribuci, kterou někdo nějakým způsobem udělal podle svých představ, když to nevyhovuje představám mým? V podstatě když si něčí distribuci začnu předělávat podle sebe, už z toho dělám svoji distribuci a já si teď a tady nechci hrát na pana Guru, který si vytváří vlastní distribuce, hrdě to po sobě pojmenovává jenom proto, aby to pak mohl říct přátelům u piva, zatímco nad výtvorem svoji idealizované distribuce zešedivěl.

Proto je pro mě najít si distribuci, která bude z 99% vyhovovat mým požadavkům a já už si tam jenom nasypu aplikace, které chci používat. Tohle je definice operačního systému pro Desktop, který chci zadarmo.

A zatímco bych se před 2 měsíci za Lubuntu styděl, stejně tak jako za jakékoliv jiné distribuce znějící jako UBUNTU, dnes se přiznám, že je mi to naprosto jedno, protože si tu nebudu instalovat Centos nebo Fedoru či Open Suse nebo Solaris jenom proto, abych mohl machrovat, kdoví jak skvělé distribuce tu nepoužívám a kdoví jak s nimi nejsem spokojen, když pak narazím na problém, který řeším půl roku. Takže mi dejte Lubuntu na notebook (už se stalo) a na tu moji vzdálenou konzoli, drobnou prácičku a funkční internetový prohlížeč to bude stačit a taky že jo.

Lubuntu je sakra svižné. Sice teď s milionem otevřených programů žere něco kolem 800 MB ram, ale i přes to všechno jde všechno svižně, nikde žádné stupidní efekty a cinkrlátka okolo. Ony efekty a cinkrlátka by byla sice hezká na pohled, ale já se nedívám na film s názvem ubuntu kde okna připomínají vibrující želé dortíčky od maminky a kaluže za jarního deštíku, ale taky bych s tím počítačem docela i rád pracoval a to mi Lubuntu dá. Kdo by řekl, že něco tak obyčejného, očesaného a přizpůsobeného denní potřebě může moje nároky na funkční operační systém téměř dokonale splnit.

Jediné co mě totálně s prominutím vysírá je psání sudo su. Co jsem? Jsem majitel. Majitel není jen uživatel ale je to i administrátor svého vlastního stroje. Proč sakra musím pořád psát a ujišťovat operační systém, že já jsem opravdu root? Tohle není bankovní notebook pro klienty obsahující důležité materiály o britské MI5. Tohle je notebook na moji práci a stejně kdyby mě chtěl někdo hacknout, tak mu sudo v ničem nezabrání. Až zjistím jak se suda zbavit a vytvořit si rootovský účet bez nutnosti psát jako idiot všude SUDO, pak se stanu ještě šťastnějším uživatelem. Teď to řeším takovým způsobem, že terminál zkrátka nevypínám a mám pořád neustále nějaký terminál zapnutý.

A jestli je to propagace? Propagace není „Debian a Ubuntu stojí na pracovní desktop za prd!“ Propagace je : „Používejte Lubuntu, ušetří vám spoustu trápení a řešení blbostí, nad kterými strávíte na jiných debianovitých distribucích celé mládí, včetně produktivního období života!“

 

 

Avatar

By mirra

Hardwaru a počítačům se věnuji již od roku 2003. Za tu dobu jsem poskládal stovky počítačů, opravil tisíce počítačů a vyřešil nespočetně problémů, vad a chyb, se kterými se setkávali uživatelé. Od roku 2005 se zabývám servery, zejména těmi herními, v roce 2007 jsem se začal věnovat Valve Source SDK level designu, který šel od roku 2009 k ledu kvůli studiu Informatiky na univerzitě. Podílel jsem se chvíli i na provozu síťové laboratoře MENDELU, dnes spravuji v jedné osobě cca 100 serverů/diskových polí na univerzitě, řeším IT v malých a středních firmách tak, aby firmy ušetřily nemalé částky při zlepšení kvality a soustředím se na snižování nákladů na IT od licencí až po hardware, software, provádím konsolidace a audity platnosti licencí, které firmám šetří rovněž nemalé peníze. Z velkých firem jsem měl příležitost s dalšími kolegy řešit správu 8000 serverů po celé západní Evropě s vysokou mírou automatizace a poznávání nejrůznějších evropských pracovních mentalit. Dále jsem řešil hybridní cloud ve velké firmě, orientované na trhy střední a východní Evropy. Posledních několik let se věnuji Devops pro velké zákazníky v Azure cloudu, spravuji kubernetes (AKS), Gitlab.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *